Theoracy - Mirror Of Souls

Theocracy - Mirror Of Souls - 10/10

Stravarius ? Gamma-ray ? Kamelot ? Freedom Call ? Nocturnal Rites ? Chcete jméno evropské skupiny č.1. v power-speed metalu ? Vyberte si. Theocracy mezi nimi nebude. Ale jenom proto, že jsou to Američané. Přiznám se, že první setkání se skupinou jsem zaznamenal až v listopadovém Sparku 08, kde dostal spíše podprůměrné hodnocení (světe - div se). Jenže podle mě se z alba vyklubala jednička roku 2008. Pravda, v power metalu to byl rok spíše slabší, ale to na superlativech alba nic nemění. V čem je celá nahrávka tak zajímavá ? Už první poslechy zaujmou velmi chytlavými melodiemi, vkusným výkonem zpěváka a tím, že každá píseň je jiná. Možná trošku slabší je jen jednička, ale hned druhá On Eagles Wings je hitovka, kde se poprvé objeví to, co ještě připomenu víckrát. Třetí Laying The Demon To Rest je hutná power kytarovka s výborným sólem uprostřed. Ale co děje dál ? Máme tu baladu trošku vánoční atmosféry - Betlehem. Kvalita neklesá. Pětka Absolution Day vrcholí uprostřed písně stejně jako skvělým úvodem začínající šestka The Writing In The Sand. Nejlepší je asi předposlední píseň The Martyr, kde už prostě musím pochválit to, čím se Theocracy liší od zbytku skupin. A to jsou sborové vícehlasy, které dodávají celému zcela jinou a naprosto skvělou dimenzi. Album je pak zakončeno titulní Mirror Of Souls, která je přes deset minut dlouhá, má skvělý začátek a obrovské množství nápadů jen jmeně rozmělněnými méně zajímavými pomalejšími kousky. V albu zaslechnete vlivy amerických skupin, já tam třeba tuším Metallicu, Megadeth nebo Iced Earth, někdy dokonce Iron Maiden, ale není to kopie, jen osobitý nový přístup. Takže výsledek je jasný - 10.