Pražský půlmaraton 2008
29.3.2008
Dnes úderem poledního odstartoval Václav II. již desátý ročník pražského půlmarathonu. Pro mě ale byla 21 km dlouhá trať teprve čtvrtým ročníkem. Plánem bylo vylepšit loňský osobní rekord 1:52 a dostat se někam k hranici 1 hodiny a 45 minut. Odvážné. Před startem ale byla kolem Rudolfina dost zima, hodně foukalo a já se bál, že v kraťasech mi bude zima. Jenže těsně před startem se rozjasnilo a oteplilo a já nepocítil během závodu chlad ani na chvilku. Dokonce mi bylo chvilku po startu i teplo, nahoru jsem si vzal triko s dlouhým rukávem a přes něj triko fuknční. První úsek vedl po břehu Vltavy směrem do Holešovic. Držel jsem tempo, jen zjistil, že můj sporttester ukazuje místo 1 km 1,1 km a že si zaběhnu podle mých hodinek více. Běžel jsem s vodiči na 1:50 přes Holešovice, Libeňský most i Karlín, kde to ale hodně foukalo proti. Na desítce na Ovocném trhu jsem v osobním čase 51 minut. Slušné. Běží se mi dobře, balónky těsně přede mnou. Fajn se mi jde zejména v Nuslích, naopak po poslední občerstvovačce a na mostě na Smíchov mám menší zátah. Závěrečné kilometry jdu ale krásně, a kdyby mě nechytila v cílové rovince křeč, možná bych i pásku proťal s normálním obličejem. A to vše v čase 1:49:11, což je můj rekord. Takže tohle splněno. Jenom můj tester ukazuje 22,3 km, 21 jsem podle něj zvládl za 1:38. Ale i když je jisté, že jsem díky obíhání a ne vždy ideální trase uběhl více, než 21 km, 1,2 kiláčků navíc to nebylo. Takže bude muset dojít ke kalibraci. Ostatní kamarádi skončili za mnou, někteří jen kousek, porazil mě jen Ondra Musil, a to o 3 minuty. O porovnání výsledků ale ani moc nejde. Já se jenom ptám, jestli bych dopadl lépe, kdyby tolik nefoukalo a kdybych nebyl po nemoci, protože ještě před týdnem jsem brutálně kašlal a v podstatě nemluvil a jen chroptěl. Ale na druhou stranu, aspoň nebude tak těžké zlepšit moje letošní zlepšení.