vinařský půlmaraton 2011

Roční běhání způsobilo, že moje forma měla jít nahoru. Navzdory viróze spojené s vyprazdňovaním žaludečních i střevních prostor týden před závodem jsem se v sobotu ráno vzbudil s pocitem, že dnes prolomím rekord. Tréninkové časy (jak se později ukázalo, mírně chybné....) mi vnukly myšlenku pokusit se poprvé prolomit nejenom čas 1:45, ale i 1:40. Rychle si zabalit věci a v devět hodin se už soukám do Petrova Volva, kterým se nás směrem do města Perníku ubírá hned šest. Ve vozidle panuje dobrá nálada, někteří se snaží vtipkovat a jiní zase neustále vyhrožují majiteli vozidla nutností uvažovat o službách Českých drah. Registrace je rychlá a přesun na start taky. Pár minut před ním zjišťuji, že se vlastně účastním Mistrovství republiky a pozoruju partu obstarožních hudebníků vyhrávajících na schodech pardubického divadla. V tu chvíli lituju, že jsem se rozhodl neběžet s mp3. Noví Serenity by mě hnali kupředu jedna báseň. Na startu se cpeme docela dopředu, dva Keňany ale nevidíme. Přesně v poledne je tu start a vybíhá se. Trať už známe, je docela stejná, jako loni. Vybíháme celkem rychle, běžím s Petrem Bartošem, hned za náma Petr Kelin a Honza. Běží se mi fajn, na pátém kilometru se chytím dvojičky ve výrazných tričkách, kteří běží moc hezky (na mých hodinkách časem 4:00-4:05 na minutu, ve skutečnosti o dvacet vteřin pomaleji). Držím se s nima na desátý kilometr, kde si je nechám na občerstvovačce lehce odběhnout. Po prvním kole (za 33:22) plánuju doběhnout druhé kolo do 1:07, což se mi podaří. Možná i díky tomu, že v cílové rovině mě předběhnou tři běžci finišující do cíle. Jejich tempo ale udržet nejde. Začátek posledního kola ale začíná bolet. Inu, jsem asi dobrý běžec na desítku. Během ní jsem necítil žádný problém a co jsem cítil, byla možnost ještě zrychlovat (měl jsem jí za 45:35 - a to docela v pohodě). Na šestnáctém kilometru se začínám propadat. Pozvolna, lehce, běžec za běžcem mě předbíhají, já předběhnu občas nějakého zoufalce (no, byli asi tři....). Neudržím se Petra Kelina ani Honzy a docela toužebně vyhlížím poslední občerstvovačku. Díky času už vím, že pod 1:40 to nebude, že se soustředím na prolomení 1:45. Poslední dva kiláky jsou už celkem utrpení, přesto nakonec i díky pokusu o finiš dávám čas 1:44:24. Na hodinkách se mi objevuje přesně 23 kilometrů, takže tréninkově špatně změřený půlmaraton jsem měl za 1:34, což by byla fantazie. Takhle je to mírné zlepšení, na kterém se dá ještě zapracovat.

Viktor Hradečný   1:27:47

Jan Mraček         1:30:38

Petr Bartoš         1:37:35

Jan Trhoň          1:40:38

Petr Kelin           1:42:21 

Jan Přibyl           1:44:22

Petr Semerád     1:56:28