Hodnocení filmů - komentuji snímky, které mě zaujaly, a tak jsem je prostě musel okomentovat

Avatar (2009) - 9/10

Dobře. Zhodnotím i já. Hodnotím 3D verzi (Palace Cinemas). Pohádkový příběh, který obsahuje prvky Tance s vlky, Vetřelců (létající helikoptéra), Pána prstenů a dalších filmů je úžasný hlavně díky svému zpracování. Už od prvních momentů si člověk prohlíží, co se na plátně děje, například při honičkách v džungli ani nestíhá všechno sledovat, a asi by potřeboval projekcí jaksi více. Musím ale přiznat, že vzhledem k tomu, že jsem šel na film až od 22:00 těsně po vyčerpávajícím sálovém fotbale, a navíc se zpožděním, protože předchozí projekce se natáhla a nemohli jsme zůstat ušetřeni reklamních upoutávek na jiné 3D filmy, měl jsem v půl jedné v noci trošku problém neklimbnout si. Naštěstí mi to ale málo místa v sedačce a obrazové orgie, co se odehrály na plátně metr přede mnou, nedovolily. Přesto plný počet nedám, protože film jako takový (příběh) na to nemá,. I když to zpracování je prostě PŘELOM.

Potomci lidí (2006)- 9/10

Poprvé viděno v květnu 07. Naposledy jsem to zažil v září 06. Skončil film a já řekl: Ty vole. A pak deset minut koukal do zdi. Naposled to bylo při Letu č.93, teď po Potomcích. Dějová linka není nic extra, ale to zpracování a režie je prostě bomba. Nemůžu než nezmínit ty krásné dlouhé scény natočené bez střihu ( přepadní v lese, útěk z farmy, porod, boje ve městě ). Akorát jednu věc bych měl. Ve filmu o filmu ukazovali, že na autíčku přepadeném v lese měli takovou boudičku pro kameramana a režiséra a tím ovládali kameru uvnitř vozu. Po pětiminutové scéně bez střihu jí autíčko najednou nemá. Takže si naplánovali i sundání boudičky v přímém přenosu, které není vidět. Asi. Znovu viděno v prosinci 09. Zážitek možná ještě lepší, i když první polovina je možná trochu dlouhá, ta druhá se strhujícími scénami vynikající.

Výstřely v Mariánských Lázních (1993) - 5/10

V mojí knihovně už nějaký ten pátek přebývá knížka s názvem Mordcentrála X od Romana Cílka a její polovina se týká vraždy T. Lessinga v roce 1933. Film Výstřely v M. Lázních je jakousi rekonstrukcí příběhu a točí se hlavně kolem vyšetřování celého případu v roce 1945. Myšlenka velmi dobrá a kupodivu ani zpracování příliš nezaostává. Jen K. Hlušička v roli nacistického vraha byl obsazen přímo proti svému zažitému typu. Ve filmu si hodně užijeme J. Abrháma, hlavního vyšetřovatele hraje V. Neužil, chybět nesmí nestor krimi filmů B. Šmída a zaujme i mistr malých rolí Z. Dítě. Verdikt: Tohle šlo natočit mnohem mnohem hůř.

Všichni mojí blízcí (1999) - 9/10

Už jsem hodnotil 5 hvězdami Sílu lidskosti. Tenhle příběh je naprosto strhujících a jakémukoliv šikovnému filmaři dává velký náskok ještě před začátkem filmování. Všechny moje blízké natočil taky M. Mináč a i když rozjezd je pomalejší, závěrečná půlhodina je strhující. Třeba okamžik před sebevraždou položená hudbou a následný pohřeb je opravdu síla. A odpustím i pokažené postsynchrony.

Tajemství Ocelového města (1978) - 7/10

Nadčasový snímek, kterému roky určitě neškodí. Hudbu složil Luboš Fišer a jeden z ústředních motivů hudby k Oceláku si vykradl z dalších dvou děl. Sarajevského atentátu a Arabely. Jinak ale velmi slušné, především architekti se při budování Ocelového města velmi zaskvěli. Jako dítě mě ale scéna s holomrázem dostala logicky mnohem víc.

Protektor (2009) - 10/10

Protektora si dáme pěkně popořádku. Současná filmová produkce dychtivě přiživovaná Novou mě letos několikrát totálně naštvala (viz Sněženky a machři po dvaceti letech nebo Bobule), zatímco českotelevizní bijáky (Hlídač č.47) jsou minimálně o dvě tři hvězdy výše. A do toho další snímek z dílny podpory ČT, Protektor. Do kina jdu a nevím skoro nic. 11 (slovy jedenáct) diváků celkem v obr sále multikina nic brilatního nevěští, a pokud se člověk prokouše upoutávkami na na první pohled naprosto labilní snímky (2Bobule, něco s miliárdářem a bratři Bloomovi), dostane se mu úvodních titulků. A hned je vidět, že to bude něco zvláštního. Už úvodní titulky jsou nabité neuvěřitelnou energií, hudbou a střihem. Ale pojďme k filmu. Protektor má hned několik nej. Nej č.1.: Obraz: Neskutečně zajímavě nasnímaný snímek, kde atmosféra z doby filmů pro pamětníky doslova čiší. Nej č. 2: Hudba: Jako poměrně zarytý fanoušek metalové hudby musím sklonit před muzikou, která se na nás z plátna line. Jak hudba v klipovitých předělech mezi jednotlivými roky děje, tak filmová píseň hlavní herečky anebo hudba pod závěrečnými titulky, která je moderní elektronickou variací oné sklaby. Nej č.3: Příběh: Film má příběh, prakticky každá postava má ve filmu svou roli, film má logické souvislosti a všechno do sebe přesně zapadá. Až na jednu vyjímku, postava novinářky hraná Sandrou Novákovou je trochu mimo. Nej č.4: Herecké výkony. Marek Daniel byl podle mě dlouho trouba českého filmu (viz Soukromé pasti). Ale do Protektora jeho projev kupodivu přesně pasuje, J. Plodkovou hodnotí recenze bravurně, mě osobně překvapil i M. Myšička nebo slovenský herec R. Stanke. Nej č.5.: Výprava: Protektor stál pěkných pár desítek milionů, ale je to třeba. Lokace a atmosféra je opravdu věrná. Takže mi to dává pět hvězd. Teď jednu sundám a mám za čtyři. Žid hraný J. Ornestem se v roce 1942 vrací zpět ze Švýcarska do Protektorátu a dostane se až do Prahy. Ale, ale, tady je to scénáristická klička, takhle by to za Heydrichiády docela určitě nešlo. A teď jednu přidám a má pět hvězd: Moje manželka je veslařka. Suma, sumárum, čekám několik českých lvů: A to za: scénář, hudbu, nejlepší ženský výkon v hlavní roli, nejlepší mužský výkon ve vedlejší roli (J. Ornest, i když tady to asi bude akademická tlačenka), zvuk, kameru, pravděpodobně kostýmz, docela dozajista střih, asi i režii a nejlepší český film. Diváckou úspěšnost ale asi dostanou snímky jiné.

Předčítač (2008) - 8/10

Dávám osm z deseti. Takže předně klady. Herecké výkony. Všechny tři (vlastně čtyři, ještě B. Ganz). velmi dobré. Dále. Atmosféra Německa. Od špinavého v roce 1958, po modernější v roce 1966 až po rozestavěný Berlín v 90. letech. Zápory ? Možná natahovaný konec nebo nevysvětlení toho, jak je možné, že je někdo v Německu ve 20. století negramot, když není mentálně zaostalý.

Radikální řez (1983) - 7/10

Filmy s kriminální tématikou vznikající v 80. letech v Československu měly nepříliš vysokou kvalitu, a tak snímek Radikální řez z nich trochu vybočuje. Pouští se do tématu, které by dnes stejným způsobem natočit nešlo. Tvrzení jako: Na cikány je každý režim krátký, jsou sice pravdivá, ale v dnešní době obav z nařčení z rasismu už neřeknutelná. Kromě slušných hereckých výkonů bych zmínil i velmi donbrou tu necikánskou hudbu Zdeňka Marata.

Austrálie (2008) - 3/10

Co to jako mělo být ? Romatický film, válečný film, dobrodružný film, drama, komedie ? Od všeho něco, ale celkem nic. První půlka s hnaním dobytka je celkem fajn, ale druhá polovina už mě neskutečně nudila. Navíc první půlhodinu se člověk musel dost orientovat v tom, kdo je kdo, ale to beru spíš jako plus. V kině bych dal asi tři hvězdy za krásné záběry, po domácím zhlédnutí, kdy jsem usnul, a nic mě nenutilo koukat do konce, dávám hvězdy dvě. A navíc. Lady žije dva roky s chlapem, se kterým se miluje, a když odjíždí, tak na něj volá Honáku. To chtělo fakt asi trochu taktnější překlad.

Parfém: příběh vraha (2006) - 8/10

Jean-Baptiste je maratonec. Ucítí vůni své kořisti, která tryskem prchá z Grasse, a on, bos a během za ní běží, až jí dohoní. Jean-Baptiste je ultramaratonec. 14 hodin poté, co po něm v Grasse v Provence vyhlásí pátrání, je už pěšky na půli cesty do Paříže. Ale teď vážně. Prolog je vynikající. Dojem smrduté Paříže je navozen přímo brilantně. Krásná výprava a typické domky na mostech. Po přesunu na jih se ale film posouvá jinam. Vrah si moje sympatie nezískal, naopak jsem mu přál co nejtěžší smrt, a tak i přes strhující finále ve mě zůstal mírně zmatený dojem. Ale to není chyba filmu, ale pohádkové předlohy, která vše určuje.

Výměna (2008) - 10/10

Po delší době............ach jak dlouho jsem čekal, abych viděl film na desítku............dávám plný počet hvězdiček. A to filmu, který si to rozhodně zaslouží. První třetina je pomalá, ale luxusně rozehraná. Prostřední část snímku je strhující, scény na ranči nebo v léčebně opravdu stojí za to. A závěr také nesnese velkých výčitek. Jen mě napadá, jak by to vypadalo, kdyby si reverenda zahrál sám Clint. A na závěr. Scéna s popravou je natočena velmi sugestivně. Přesto najdeme v dějinách filmografie ještě silnější zpracování popravy. Ne, nemám na mysli Zelenou míli, ale francouzský snímek Dva muži ve městě.

Vévodkyně (2008) - 7/10

Historické filmy jsou pro mě často terčem kritiky. Když kupříkladu v Gladiátorovi na sebe mluví otroci anglicky, můžu vyskočit z kůže. Takové Apocalypto už si s tímto problémem poradilo na jedničku. Vévodkyně si s reálným jazykem mnoho starostí dělat nemusela. A tak musím hledat chyby jinde. Ale kupodivu jich mnoho moc nenalézám. Kostýmy a výprava je fajn, moc se mi líbila i hudba. Příběh také nebyl špatný, možná závěr mi přišel trošku moc rychle ukončený. I herecké výkony byly kvalitní, R. Fiennes ukazuje, že hrát umí. Jeho studený čumák je postava jako Brno.

Ghetto (2006) - 5/10

Film má několik velmi slibných a silných momentů - selekce třetího dítěte, dětský sbor, hádání se o počet vyselektovaných Židů i postav. Nejvíce zaujme asi dvojice minmů, kupodivu slušně zahrál i velitel ghetta. Celkový dojem je ale podle mě trošku degradován výpravou. Přijde mi trochu levná a taky hlavní postavou Gense. Jeho projev mi prostě moc neseděl.

Příběh mrtvého muže (1974) - 4/10

Koncem první poloviny 70. let se československý film pokusil vypořádat s tématem tajných agentů nastrčených Západem do Československa. Vyplodil film Případ mrtvého muže založený prý na pravdivé události. Může mi někdo vysvětlit, proč má většina filmů tak zajímavý a celkem i propracovaný rozjezd, aby konec byla rychlá a ustříhnutá nuda ? Proč se tady mluví řadu minut polsky bez titulků ? Proč oba policisté mají charismatu asi tak 100x míň než poručík Láďa z majora Zemana ?

Na vlastní nebezpečí (2007) - 1/10

Nemůžu jinak nežli takhle slabě hodnotit. Proč ? Protože tenhle film je jedna velká nuda. Jedna hvězdička za krajinu, jedna za Krobota, jedna za hudbu. A teď hvězdičky dolů. Jedna za debilní scénář, jedna za to, že všichni Balkánci mluví skoro česky, jedna ze to, že mi bylo úplně jedno, jestli se všichni utopí, jedna za ty policajty, podle kterých to na Balkáně vypadá asi jako na Slovensku alá Hostel. Odpad ale nedám kvůli těm třem malinkým plusům. A na závěr jedna otázka. Utopí snad už konečně V. Jiráčka ?

Skála (1996) - 9/10

Srdeční záležitost. Zajímavé je, že hlavní tři postavy jsou sympaťáci, film si sice pro sebe trochu krade S. Connery, ale i " záporák Ed " je sympatická postava. A k tomu N. Cage, který tady sice hraje trochu podobně jako v Con Air, akorát má krátký vlasy. Jenže ty hlášky. Za všechny jmenuju jednu: " Kámo, právě sis zrušil Ferrari. Nebylo mý. "

Sázka na třináctku (1977) - 7/10

Jedna z těch nejlepších československých detektivek. Děj je zajímavý, rozuzlení i překvapivé, leč logické. S dobře napsanými dialogy se herci poprali moc dobře, zmíním třeba jiskření Satoranský-Řehoř, role D. Blaškoviče nebo samozřejmě R. Hrušínského, nezklamal nestor českých detektivek B. Šmída a i celá řada malých rolí si zaslouží pozornost (L. Kostelka, V. Maurer, K. Augusta a koneckonců i M. Eben coby mladík s rozpláclým nosem). Jedno plus navíc i za hudbu Z. Marata.

Zapomenuté světlo (1996) - 9/10

Vynikající snímek, spolu se Sekalem nejlepší český porevoluční film. Boleslav je vynikající, navíc jediný film, kde dobře a uvěřitelně hraje TELE-TELE Veronika. Oba bojují proti bezmoci, ale soupeře mají jiné. Perfektně vykreslená doba konce osmedsátých let, výborné figurky: hrabě Kinský, pan Klíma, tante nebo i pár dětí z ústavu, všechno má svá místa. A navíc přesně padnoucí facka tradičnímu funkcionářovi, který si určitě po listopadu nahrabal miliony v privatizaci a pak se všem smál.

U mě dobrý (2008) - 6/10

Látka na celý film nestačila. Jak by řekli někteří vedoucí diplomových prací, není to dostatečně nosné téma. První půlka je zdlouhavá a bez děje, potěší ale fanoušky Pupenda, kterému se vyrovná svou obrazností. Druhá část stylově připomínající Podraz je už svižnější, vtipná a i když až moc dobře vše vyšlo, na tohle se koukat dalo. Z herců pochválím Polívku a Formana, naopak Vladyka hraje jen svým obličejem blba a V. Javorský dokáže také víc. Nejlepší scény: jeseter, pěna v koupelně, přednáška o Amway.

Mlha (2007) - 8/10

Přiznám se, že jména F. Darabont a S. King jsem poprvé u tohoto filmu zachytil až při závěrečných titulcích. Takže je jasné, že jsem čekal klasický horor, který se také prvních 5 minut tak tvářil. Jenže pak všichni přijeli do obchoďáčku a začalo to. Někdy jsem se až musel smát (vykrádačky Vetřelců, někdy jednoduše udělaná chapadla), ale tenhle film si svoje napětí drží. Role G. Harden je skvěle zahraná, nejsem sám, kdo by jí sejmul mnohem dřív, než se stalo. Do jiné úrovně pak staví film posledních deset minut, které jsou velmi zajímavé, a aspoň člověk nevidí happy-end. Podobné filmy: Válka světů, Potomci lidí. Nejlepší role: stará babka, která háže po lidech paštiky a pálí hmyz za živa.

Ves v pohraničí (1948) - 6/10

Poměrně zajímavý film. Momenty příjezdu do vesnice jsou moc hezky natočeny, kdyby se točily dnešní barevnou technikou, byly by ještě krásnější. Řada momentů je ale přinejmenším úsměvná. Třeba čtyřicetiletý B. Záhorský hrající dědečka anebo odhalení pašeráků stylem: Jeden ze strojvůdců je Němec a tak ho máme. Je to on. A byl to on. Zajímavé role: K. Effa, L. Lipský (dobrodruzi), J. Pivec (záporák), D. Medřická (zhýralá kavárnice).

Podraz (1973) - 7/10

Sedm Oskarů mi přijde možná trochu moc. Mě se nejvíce líbila výprava, Chicago 30. let, metro, chudé čtvrti, moc hezké. Z ústřední trojice možná trošku zaostával Newman, který nedostal až zas tolik prostoru jako Redford. Velmi dobrý byl i R. Shaw. Konec je předvídatelný, postav tak akorát (nejlepší jsou možná týpci v sázkovce), takže 80 %.

Přelet nad kukaččím hnízdem (1973) - 9/10

Nelze jinak. Tenhle film je jeden z těch jasně pětihvězdičkových. A to kromě všeho možného hlavně díky hercům. Nicholson ? Jasně. Fletcher ? Jasně. Ta ženská má tak zlej ksicht, že v momentě, kdy po sebevraždě řekla: Vraťme se k dennímu programu, by se na ní vrhnul každý. De Vito ? Jeho Mancini super. Lloyd ? Naprosto nejlepší blázen z týmů. A mohli bychom pokračovat dál, od pana Fredriksona až po Indiána. Některé scénky jsou hodně úsměvné, třeba ta s basketbalem, jiné mrazí, ale hlavní poslání je vidět z každého kousku filmu. Ale ve filmu je jedna velká CHYBA: Na začátku říká doktor: MacMurphy, září 1938. Víme tedy ročník narození. V dabované verzi se ale při přenosu ze Světové série uvádí, že probíhá sezóna 1963. Že by tedy velký Jack hrál 25ti letého chlapíka ???? Nevím, nevím.